logo Ekoškolka Rozárka
logo Ekocentrum Podhoubí

Ohlasy

Dopis od maminky z Troji 26.10.2015

Dobrý den Evo,
ještě než na Vás zase začnu valit svoje obvyklé dotazy, Vám musím říct, že jsme moc rádi, že jsme pro Samíka vybrali Rozárku. Je vidět, že se mu tam líbí, ráno běží od auta k brance se smíchem, loučení jsme překonali nezvykle rychle, a i přes nemoci se přenášíme celkem dobře. A fotky, které pravidelně dáváte na facebook mě v práci vždy pobaví :-)

Měla bych tedy prosbu – pokud by se uvolnilo místo i na úterý, můžeme pak změnit smlouvu na 5ti denní docházku? Vím, že teď máte asi plno, ale když byste byla tak laskavá a dala si nás někam na “čekací listinu”, byli bychom moc rádi.

Moc Vám děkuji za odpověď a přeji krásný den,

Radka V.

——————————————————————————————————————————————————–

Dopis od maminky z Braníka 05.08.2015

Ahoj Evo,
musím se ti svěřit s našim včerejším příběhem.

Po večeři za mnou přišel náš Matěj a říká: mami, já bych si s tebou potřeboval promluvit. Připomněl mi hrdinu nějakého seriálu třetí kategorie, protože to řekl velmi vážně a dokonce si našel i vhodnou chvíli, protože byl večer, všechno skoro hotovo, já měla plné bříško a dobrou náladu a nikdo nikde nerušil.
Vyzvala jsem Máťu, ať povídá a čekala jsem žádost o 10 minut hry angry birds na PC nebo touhu po konzumaci již třetího nanuku z mražáku nebo dokoupení další krabičky lega Star wars.
Matýsek si sedl a zcela věcně mi sdělil, že nechce chodit do nové školky, protože se mu líbí v Rozárce.
Svůj výrok podpořil silnými argumenty – v Rozárce má své oblíbené kamarády, které nechce ztratit, má rád učitele, baví ho aktivity a strašně rád chodí ráno do Rozárky sadem. Navíc se mu moc líbilo na táboře a chce zůstat ve školce, která hraje divadlo a vypráví se tam příběhy o indiánech. Byla jsem úplně paf.
Matěj se se mnou bavil jako dospělák, nebrečel, nefňukal, velmi pěkně dokázal vyjádřit svůj názor a svůj postoj podpořil argumenty, které dávaly smysl. Zopakovala jsem mu, proč jsme se rozhodli dát jej do jiné školky (finance, jeho časté absence). Navíc už je teď poměrně pozdě něco měnit. Matěj navrhnul, že budeme více šetřit vodu a potravinami (ušetříme peníze) a k babičce budeme jezdit víc o víkendu, aby nemeškal ve školce.

Milá Evo, na základě rozhovoru s Matějem se tě tedy ptám, jestli by Máťa nemohl v Rozárce zůstat. Je mi vážně líto, že působíme problémy, ale včerejším rozhovorem si Matěj Rozárku skvěle obhájil a my jako rodiče jsme uznali, že pro něj má Rozárka veliký smysl. Škoda jen, že to nepřišlo dřív.

Měj se prima a děkuji za slyšení (přečtení:-)
Daniela

—————————————————————————————————————————————————–

Dopis od maminky z Braníka 29.06.2015

Dobrý den Evo,

minulý pátek byl Ondrův poslední den v Rozárce. Bohužel jsme se s vámi nemohli osobně rozloučit (předpokládám, že jste byla na své zasloužené dovolené), a proto bych se s Vámi chtěla za naši rodinu rozloučit alespoň tímto způsobem.
Za ty tři roky, co Honzík a Ondra střídavě navštěvovali Rozárku, nám Rozárka a všichni lidé, co v ní pracují, velmi přirostla k srdci a musím přiznat, že se nám ji neopouštělo zrovna lehce. Kde to půjde budeme ji chválit a doporučovat.
Děkujeme za vždy vstřícný a milý přístup a přeji Vám co nejvíce úspěchů a spokojených dětí i rodičů.

Snad se uvidíme na některé z příštích školkových akcí, přeji Vám krásné “prázdniny” a opravdu ještě jednou za nás všechny  - moc děkuji.

Tereza G.

——————————————————————————————————————————————————

Dopis od maminky z Braníka 19.03.2015

Dobrý den Evo,

smlouvu na další rok předáme někomu s učitelů, jen jsem vám chtěla říct, jak jsme z Rozárky nadšení.
I přes menší komplikace mezi Emmou a Kubou, které jsme spolu řešily, se už snad všechno ustálilo, Emma je ve školce nadšená a my jsme nadšení s komunikce s vždycky ochotnými učiteli. Doufám, že oba ve školce zůstanou i příští rok.

Chtěla jsem se ještě zeptat, jestli Rozárka nemá nějakou “návaznou” základní školu s programem začít spolu. S paní učitelkou Petrou jsem probírala nějaké montessori státní školy, které by mě zajmaly, protože Emma je dost introvertní atd. kdyby nevyšly státní školy se “speciálním” programem, byly bychom ochotní ji dát do nějaké, cenově rozumné, soukromé školy. Co si o tom myslíte vy, případně máte nějakou radu?

Do Rozárky bychom chtěli dát Emmu na 4 půldny od příštího roku, pan učitel Vojta radil nejlépe pět půl dnů aby se co nejvíc aklimatizovala – my potřebujeme ten jeden den volný.

Každopádně moc děkujeme za váš školkový projekt i práci kterou odvádíte,
hezký den,
Tereza B.

————————————————————————————————————————————————————————-

V roce 2013 až 2014 v naší školce proběhly čtyři intenzivní kurzy pro maminky dětí, které byly plně hrazené z grantu OPPA včetně hlídání dětí. K našemu nemalému překvapení, se nám sešlo hned několik milých dopisů, od absolventek kurzů.

Velmi za ně děkujeme a těšíme se opět na viděnou.

 Milá Evo, Lucie a Hanko,

Moc Vám děkuji za úžasný kurz – “Jak zakládat školky a miniškolky”. Za naději, že existují takové školky jako je Rozárka a pozitivní energie lidí, kteří ji utvářejí a vedou ze srdce a s láskou k dětem. Kurz mě obohatil v mojí cestě za poznáním, pochopením, uvědoměním si toho, jak je důležité předškolní vzdělávání. Bylo to pro mě velkou inspirací, nejenom jako pro maminku, ale jako pro lektorku plavání a vůbec mojí práci s dětmi. Učili nás fantastičtí lektoři, kteří měli co předat a uměli to předat formou, která člověka držela celé dny v pozornosti a nadšení. Dny následující jsem tím vším žila a žiju dodnes. Krásné setkání a zážitek. Těším se na další sebevzdělávání pod vašimi “křídly”.

Klára Zurynková

Zurynkovi několik  měsíců po kurzu nastoupili do naší školky na Praze 7 :)

—————————————————————————————————————————————————————————

Dobrý den,

zítra bohužel dcera nebude moci strávit den ve Vaší školce. Protože ale o Ekoškolce Rozárce stále mluví, ráda bych pro Vás zanechala své pozitivní hodnocení, pokud byste ho chtěli použít. Pokud ne, berte ho alespoň jako poděkování za tuto vynikající zkušenost.

“V rámci víkendových kurzů Jak zakládat miniškolky, kdy bylo zajištěno hlídání dětí, měla moje dcera možnost navštěvovat Ekoškolku Rozárka, na kterou dodnes vzpomíná. Ačkoliv jsme do školky cestovali veřejnou dopravou přes hodinu, celou cestu se vždy ptala, kdy už v Ekoškolce budeme. Ráno stačilo zmínit Rozárku a s buzením a vytahováním z postele nebyl absolutně žádný problém.

Už při prvním vstupu na návštěvníka dýchne přátelská atmosféra jak díky usměvavému personálu tak i díky vnitřnímu prostředí velmi pěkně vytvořenému s nemalým množstvím použítých přírodních materiálů. S přírodou děti spojují přímo ve školce živí králíčci, které děti vydrží dlouho pozorovat a nezlobit. Nejen vnitřní prostředí, ale i okolí školky se má čím pochlubit. Školka sídlí v poklidné čtvrti v Brániku, která nabízí spoustu míst, kam vyrazit na procházku. Budova je umístěna na kopci a poskytuje úžasný výhled. Protože oknům nic nebrání, místnosti jsou krásně prosvětlené.

Podle nástěnek dbá školka nejen o to, aby se v ní děti dobře cítili, ale i o to, aby jim tam chutnalo a aby rodiče nemuseli pochybovat o kvalitě stravy, která je podle jídelníčku pestrá a vyvážená s množstvím cereálií, ovoce i zeleniny.

Přestože u hlídání dětí, jakožto doplňkové služby seminářů pro rodiče, jsem nepředpokládala, že by se paní učitelky věnovaly dětem tak jako v běžný školní den s cílem každý den je něco naučit, překvapilo mě, že se dcera i o těchto víkendech naučila pár písniček, přinesla domů obrázek a vyprávěla o úžasných hrách a hračkách ze školky.

Osobně jsem ji tuto zkušenost moc záviděla a nejraději bych chodila do Rozárky sama.

Ať se i ostatním dětem líbí ve Vaší školce tak jako naší Carličce”

S přáním všeho dobrého do Nového roku 2015

S pozdravem

Barbora Pourová

————————————————————————————————————————————————————————–

PF 2014

Vážená paní ředitelko (možná by se lépe hodilo Evo),
dovolte, abych připomněla, že v těchto dnech (konkrétně zítra) spolu slavíme
rok!
Sice jsme s Míšou začínali pomaloučku, polehoučku, ovšem začínali s vámi.
Děkujeme za vaši práci, péči a za to, že tu pro nás jste.
S přáním příjemného roku 14´

Zuzka&Myska**

—————————————————————————————————————————————————————————

Mé dojmy z Rozárky

Všem maminkám a tatínkům musím Rozárku doporučit všemi deseti, dcera ji navštěvovala rok dvě dopoledne (od 2 do 3 let). Kromě toho, že tam chodila velmi ráda, tak udělala obrovský pokrok v samostatnosti, schopnosti vyjadřovat své pocity, ve vztahu k ostatním dětem.

Veškerý personál v Rozárce jsou profesionálové pracující s obrovským nadšením a nasazením, k dětem mají ohleduplný a individuální přístup, jsou velmi kreativní, vymýšlejí spoustu zajímavých akcí i pro rodiče a děti. Děti vedou k zásadám a postojím, s kterými se zcela ztotožňuji – k samostatnosti, hezkému vztahu k ostatním dětem, k tvůrčímu myšlení, k ohleduplnosti k přírodě, a to vše nenásilnou a hravou formou. V jednání s rodiči vládne též vstřícnost a flexibilita.

Kdybychom nemuseli řešit finance, posílali bychom dceru do školky i nadále, nicméně již teď máme v plánu dát do Rozárky za rok naši mladší dceru.

Kateřina Kratochvílová

—————————————————————————————————————————————————————————

V Praze 4.11. 2013

 Milá Rozárko,

moc ráda bych touto cestou poděkovala, za to, že vůbec jste J, že vkládáte neskutečnou energii, pozitivní přístup a hlavně lidskost, při práci s našimi dětmi. Mluvím teď za nás šťastné rodiče, jejichž děti mohou navštěvovat právě vaši školku.

Už to jsou dva měsíce, co k vám naše Andělka přišla. Školce jako takové jsem tím „předávala“ ze své náruče již třetí dcerku, přesto mi to přišlo nejtěžší. Obě starší holky se do školky těšily, v kolektivu byly vždy spokojené, vše je zaujalo, nikdy jsem neměla problém, že by nechtěly při práci s ostatními dětmi spolupracovat.

Andělka byla jiná. Cvičení rodičů s dětmi absolutně odmítala, v kolektivu stejně starých dětí být nechtěla, v tu chvíli najednou nemluvila, necvičila, nezpívala… A to doma baví svými vtípky a nápady celou rodinu. Měla jsem jasnou vizi, že nástup do školky nemůže proběhnout hladce.

A dnes? Ještě nenastal den, kdy by se Andělce  do školky nechtělo. Líčí nám doma o obrovi v zámecké zahradě, o jablíčkách, které si tam s dětmi natrhaly, o pouštění draků, o panu učiteli, který jí utrhl na „loutce“ kytičku J. Je toho tolik, že už si někdy říkám, jestli jen nemá moc bujnou fantazii J.

Přála bych vám být u nás večer doma, kdy se konají pravidelné koncerty z repertoáru školkových básniček a písní. Dnes bylo vystoupení  i s taneční kreací J.

Měli jsme veliké štěstí i na paní učitelky ve státní školce, ale ani ta nejlepší paní učitelka nemůže dát tolik péče a individuálního přístupu dvaceti osmi dětem naráz. O tom, jak tráví děti čas venku, vlastně ani moc nevím. Ale starší holky mi nikdy nevyprávěly, že by je někdo vysadil na větev stromu, aby si mohly vyzkoušet, jaké to je, houpat se na stromě. A na víkendovém výletě jsme předtím se školkou také nikdy nebyli. Mohla bych připisovat další a další věci, které jsou teď pro nás poprvé, přestože už nám chodí do školky třetí – nejmladší holčička.

Právě koukám na ty naše holky, jak spokojeně spí, vedle sebe bramborové broučky, které zítra půjdeme s vámi všemi, kterým patří náš veliký dík, uspat na zimu. Už teď se moc těším J!

Lenka Brixíová – maminka

P.S.: Andělce budou za měsíc tři roky a když se nás večer v postýlce zeptá, jestli jde ráno do školky, reakce na naši pozitivní odpověď je: „Juchůůůůů!“

—————————————————————————————————————————————————————————

Dopis od maminky Honzíka, který během zimy  přestoupil do státní školky

„MAMI, JÁ TADY BUDU BYDLET“

Tak tuto větu prohlásil náš téměř tříletý syn, když jsem ho jednoho dne po několikatýdenní docházce přišla do Rozárky vyzvednout. Musela jsem poté vynaložit nemalé pedagogické úsilí, abych ho přesvědčila, že jít se mnou domů bude také príma :-)

Našemu Honzíkovi nebyly ještě tři roky, když jsme poprvé navštívili Rozárku. Od září jsme sice byli přijati do státní školky, ale rozhodli jsme se, že bude dobré přes léto Honzíka trochu otužovat a na školkový režim zvykat postupně. Jak se později ukázalo, byla jsem to hlavně já, kdo si musel zvykat :-)   Honzík si v Rozárce zvykl velmi rychle a to hlavně díky velmi citlivému přístupu všech pedagogů. A to i přesto, že i my jsme se museli poprat s krátkým obdobím slziček při loučení – a nebyl to jen Honzík, kdo plakal. I já jsem se často jen tak tak držela :-) proběhla Honzíkova integrace do neznámého kolektivu velmi lehce.  A můj velký dík patří celému kolektivu Rozárky nejen za to, že tak s láskou a profesionálním přístupem nepostrádající empatii a cit, vytváří podmínky pro to, aby se naše děti cítily co možná nejlépe, ale i za to, že si stejným způsobem umí poradit i s traumaty nás ustaraných rodičů :-) nad očekávání.

Celá filozofie, princip a způsob, jakým jsou děti v Rozárce vedeny, jaké hodnoty jsou jim tady vštěpovány, nám velmi rychle doslova přirostl k srdci. Bylo nám jasné, že loučit se s tímto kolektivem nebude milé ani Honzíkovi a už vůbec ne nám.

A to jsme ještě netušili, jaké zklamání zažijeme, když poprvé navštívíme státní školku.

Tady jsme začali nanovo…. Nové prostředí, jiný kolektiv, jiné metody, jiná pravidla a hlavně jiný přístup. A to nejen k plačícím dětem, které téměř všichni přišly prvního září do školky poprvé, ale i k nám jako rodičům. Ani se možná není čemu divit, když je tam na jednoho pedagoga těch plačících dětí třeba pět. Možná, že opravdu při takovém počtu, a to i kdyby byl pedagog sebe osvícenější,  není možné se věnovat každému dítěti zvlášť s ohledem na jeho vlastní individualitu a už vůbec ne věnovat se nám rodičům. Takže pokaždé, když odvedu Honzíka do školky, zavřou se za ním dveře a já odcházím s myšlenkou „děj se vůle Boží“ Je samozřejmě, že se snažím vyzvídat a i když náhodou paní učitelka po předání Honzíka spěšně neodchází za dalšími povinnostmi, stačím ještě rychle položit otázku, jak se Honzík chová v kolektivu apod., dostává se mi většinou neutrální a velmi vágní odpovědi typu „Ale jó, dobrý…“ nebo „Dnes nezlobil“. A já vlastně dodnes netušila, že Honzík ve školce i zlobí.

Takže teď, kdy mám možnost srovnání, kdy vidím, že rozdíl mezi státní školkou a Rozárkou je doslova propastný, je naše volba jasná. Co nejdříve se do Rozárky za milou paní ředitelkou a celým kolektivem pedagogů vrátit.  A to i přesto, že i my patříme k těm, kteří musí rodinný rozpočet hlídat. Víme, že tato investice se opravdu vyplatí.

Ještě jednou děkujeme všem v Rozárce za jejich trpělivou práci s dětmi, za jejich nadšení a laskavý přístup. Držíme vám palce a už teď se znovu těšíme na vaše rodinné prostředí.

Mojdlovi


Dopis od maminky našeho Jiříka 

Rozárku jsem vypátrala, když jsem hledala školičku pro našeho tehdy dvouletého Jiříka. Přála jsem si najít vhodné prostředí, kde by se náš “mamánek” dokázal zapojit mezi ostatní děti – a také jsem nechtěla donekonečna zneužívat dobrotu svých rodičů, kteří ochotně hlídají, když pracuji.

Bylo mi hned sympatické, že Ekoškolka Rozárka preferuje denní pobyt venku, v přírodě. Je situovaná kousek od lesa, což je v Praze vzácnost. Přitom je dobře dostupná mhd i autem (parkování naprosto bez problémů). Děti při vycházkách nemusí přecházet žádnou velkou silnici, do lesa se můžou bezpečně rozeběhnout již od vrátek.

Školka má jasnou koncepci, co a jak by chtěla s dětmi dělat, využívá prvky programu „Step by step“– „Začít spolu“ a s dětmi pracují nadšení pedagogové  – to vše bylo pro mne při rozhodování důležité. Chtěla jsem od školičky něco jiného, než jen péči “hodné tety”. Líbilo se mi, že pro děti vaří Toulcův dvůr a zakoupením obědů tak de facto podporujeme české zemědělce.

Učitelé investují do práce s dětmi neuvěřitelné množství nápadů, času a energie. Děti mají možnost rozvíjet se po všech stránkách (v lese, při návštěvách divadýlek, při výrobě perníkové chaloupky v nadživotní velikosti, při péči o školní morče… :-) ).

Po necelých 2 měsících docházky se náš Jiřík loučí veselým máváním a bez slziček. Je samostatnější, víc se snaží jíst bez mé pomoci (dříve odmítal jíst sám). Už se tolik nestraní a nebojí jiných dětí – i mimo školku. Naučil se malovat vodovkami, které si velmi oblíbil. Nevyčítá mi “odložení” do školky (to, že máma ve školce nebyla, jsem poslouchala jen dva první dny). Jsme moc spokojení a děkujeme celému kolektivu školičky za laskavou péči.


Dopis od maminky našeho prvního dítka ve školce.

K napsání tohoto příspěvku mě insiprovala nedávná schůzka rodičů dětí, kteří navštěvují Rozárku. Ke svému příjemnému  překvapení jsem zjistila, že ještě jsou lidé, kteří mají zájem na kvalitní výchově mladé generace, přirozeném vývoji a vzdělávání dětí a nelení udělat něco i pro životní prostředí, aby byli dobrým vzorem … mluvím o kolektivu pedagogů ekoškolky Rozárka.

Jako matka jednoho z prvních dětí, které začly navštěvovat Rozárku, jsem měla možnost být u samého začátku projektu ekoškolky a mohla jsem také v průběhu doby pozorovat její vývoj a rozvoj. Brzy jsem si uvědomila, jaká to byla šťastná náhoda, že jsem natrefila zrovna na Rozárku. Když jsem řešila, co se synkem, když už opravdu MUSÍM do práce, tak jsem zvažovala, zda pořídit chůvu nebo soukromou školku – nic jiného pochopitlně pro dvouleté dítě nepřipadá v úvahu a jesle byly plné. Ekoškolka Rozárka mi “spadla  z nebe”. Zpočátku jsem si to ani neuvědomila, brala jsem to – jako většina “emancipovaných” matek jako perfektní alibi, abych si ulevila výčitkám svědomí, že tak malého chlapečka odevzdám nějakému zařízení na celý den : soukromá školka – to je přeci lepší než obyčejné jesle, no a to “EKO” to je moderní a IN v jakémkoliv slovním spojení, …navic mladej bude s dětmi a nějaká neznámá chůva mi nebude lustrovat byt..

Velmi brzy jsem však pochopila, že ekoškolka Rozárka je víc než jen draze placené hlídání dětí. Dokonce mi došlo, že to zas tak drahé není vzhledem k tomu, jaký skvělý program pro rozvoj dítěte zvolili. Nejenže se Jaroušek během jednoho měsíce rozmluvil “z nuly na sto” (jako třetí dítě, navíc kluk, neměl vůbec potřebu mluvit, až jsem z toho byla nešťastná, že snad ani není normální), nejenže dobrovolně přestal vyžadovat dudlíka, na kterém byl téměř závislý, ale během ani ne dvou měsíců spolupráce s paní učitelkami byl bez plínky a bez počůrávání. Nyní už perfektně zvládá hru a komunikaci v kolektivu se staršími dětmi, se kterými je rovnocenný “kámo” a je součástí party. Navíc do školky chodí RÁD, což je jev, který jsem zpozorovala u starších dcer až po minimálně půlroční “zvykačce”, a to i přesto, že “normální” školka, kterou jsem zvolila pro holky, je opravdu výborná a nemůžu si na ní v nejměnším stěžovat…  Mám ale možnost srovnání a vidím, že tady se opravdu pracuje s individualitou a osobností dětí, tak aby byly rozvíjeny zájmy dítěte už od nejmenšího věku a hlavně , že je dítě respektováno a zároveň se učí respektovat druhé.

Co je na Rozárce skvělé, krom toho že je tam rodinné prostředí a málo dětí ve třídě, je také to, že ve své koncepci počítá i s mužským vzorem, což obzvláště u synka oceňuji.   Permanentně zaměstnaného tatínka si  chudák dítě moc neužije a navíc nejsem přesvědčena o tom, že naprosto jednostranný zájem o fotbal je úplně to pravé ořechové :-) Držím palce panu učiteli a přeju mu pevné nervy :-)

Díky výbornému vedení milé paní ředitelky a zodpovědnému přístupu skvělých paní učitelek (nejen) k dětem,  jsem si také uvědomila, že kdyby bylo víc takových školek (i škol!), tak by možná naše děti našly opět cestu zpátky k přírodě a k hodnotám, které nejsou pouze materiální a mohly by mít šanci na život ve společnosti, která není otrokem povrchnosti, konzumu a komerce. Neustále řeším dilema, jak vychovávat své děti – jestli k tomu, aby byly dravé, cynické s ostrými lokty, aby si vydobily hračku na písku, respekt pěstmi ve škole, aby byly uspěšné SUPER STAR, …nebo aby byly charakterní, empatické, vnímavé, milující, milované a ŠŤASTNÉ? Risknu opět tu
druhou variantu, je mi bližší… a svítá mi naděje, že mám kolem sebe lidi, kteří mají podobný názor. Děkuji Rozárce :-)
Jana Kuperová

 

Reakce Rozárky:

Paní Kuperové patří  velký dík za její odvahu přihlásit svého synka do školky jako první dítě v její historii :-) Její nadšení pro školku, kterou podporuje, nejen radami v oblasti optimalizace webových stránek, ale i podporou našich dalších projektů nám vždy dodá sil do další práce. Jsme rádi, že jsou Jaroušek i rodiče u nás spokojení.


Dopis od maminky Bělušky

Ekoškolka Rozárka je první školkou, kterou naše dcera začala navštěvovat. Adaptace proběhla naprosto hladce. Díky personálu, který byl velmi citlivý a chápavý a poskytl dceři takové množství adekvátní denní náplně, že si na maminku ani nevzpomněla. Velice oceňuji prostředí školky, blízkost lesa, který je pro děti pravým rájem. Líbí se mi, že denní aktivity respektují dětský svět, nezatěžují je “nechávají” je žít a užívat si každý nový den. Jsem ráda, že strava je taková, jakou bych jí i já vařila doma, se spoustou zeleniny, ryb, masa a kvalitních alternativních příloh. Socializace je pro děti důležitá a jsem ráda, že dcera ji zažívá v tomto prostředí.

—————————————————————————————————————————————————————————

Po týdnu netrpělivého čekání vychází článek s video-reportáží o Ekoškolce Rozárce na idnes.cz – OnaDnes.

31.1.2013

Paní redaktorka si nás sama vybrala a zařadila do počínajícího cyklu o alternativních školkách.
Myslím, že z článku i reportáže je znát, že jim u nás bylo příjemně.
Strávili s námi celé dopoledne a dle jejich slov si s námi den opravdu hezky užili. Těšíme se na další setkání.
Článek s video reportáží si můžete otevřít zde.

—————————————————————————————————————————————————————————

Rozárka se představuje v časopise Děti a My.

litopad 2012

článek se můžete přečíst zde

—————————————————————————————————————————————————————————

Hezký článek na ENVIcu o Ekoškolkách a Rozárce :-)

září 2012
http://www.envic.cz/informacni-materialy/udrzitelny-rozvoj/vzdelavaci-principy-ekoskolky.htm

—————————————————————————————————————————————————————————

Pražský deník si nás vybrala do článku o zajímavých soukromých školkách.

září 2012
S novým školním rokem je o nás stále větší zájem jak mezi novináři, tak mezi rodiči :-)
http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/soukrome-skolky-jsou-na-vzestupu-20120908.html

—————————————————————————————————————————————————————————

Rozhovor s naší paní ředitelkou v časopise Maminka

Září 2012

V létě nás navštívila redaktorka časopisu Maminka a po několika rozhovovorech se rozhodla s námi připravit celostránkový článek o naší Ekoškolce. Rozhovor uveřejněný v zářijovém čísle si můžete v lepší kvalitě stáhnout na našem FB- zde

—————————————————————————————————————————————————————————

Rozárku navštívila MF Dnes

Ve středu 22.8.2012 jsem měli milou návštěvu, pro focení a získání informací o lesních školkách si nás vybrala MF Dnes. Krátký článek si můžete přečíst zde.
Na fotce je Sánek, Barborka, Jonáš a Anička.

————————————————————————————————————————————————————————–

O naší školce píší v příloze Mladé Fronty – Ona Dnes

Naše školka zaujala redaktorku časopisu Ona dnes a zařadila ji mezi zajímavé soukromé školky, které nabízejí “něco na víc”  :-)   a připojila obrázek, který jsme jí zasílali během kampaně na podporu projektu Kedjom Keku: Coolich pro Afriku.